Pěší turistika

Domů
Pěší turistika

Zelená
Červená
Žlutá
Modrá

Turistická trasa Čachnov – Devět skal barva značky: zelená

délka trasy:11,0 km

kilometry	fotografie	zastávka – zajímavost
0,0 km		Čachnov Čachnov je nevelká obec ležící uprostřed rozsáhlých lesů svažujících se od jihu k severu. Ze západu sem zasahuje Stará obora, od východu Borovský les a od jihu Bukovina. Čachnovem vede železniční trať, spojující Skuteč s Poličkou. Čachnov je východiště tří značených turistických tras – zelené, žluté a modré. Zelená značka vede západně k prameni Chrudimky, žlutá značka vede jižně do Svratky a modrá vede jihovýchodně ke Karlštejnu.
4,0 km		Chochol Cesta vede jižním směrem hlubokým lesem. Terén prudce stoupá do kopců okolo Svratoucha. Na severovýchodním okraji Svratoucha leží rybník Chochol. Rybník svou rozlohou patří k menším vodním plochám. Písečná pláž na jeho břehu nabízí ve slunečných letních dnech příjemné koupání. Do Chocholu přitéká ze severu potůček Brodek, pramenící v nedalekých lesích. Potůček vytváří v okolních lesích mokré paseky a rašeliniště. Nedaleko rybníku Chochol je i dětský stanový tábor.
5,0 km		Svratouch Turistická značka pokračuje od Chochulu do obce Svratouch. První zpráva o obci Svratouch je datována rokem 1392, kdy patřila obec do panství Rychmburského. Kostel ve Svratouchu byl postaven jako jedna z prvních církevních staveb nekatolického vyznání po vydání Tolerančního patentu. Je to jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem. V roce 1933 byla na místě bývalé zvoničky postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Zajímavou zastavkou u Svratouchu je Karlštejn. Trasa však pokračuje jižně do sousední Svratky.
6,0 km		Karlštejn Směrem na východ od Svratouchu vede cesta ke Karlštejnu, kde v druhé polovině 18. století dal hrabě Kinský postavit lovecký zámek. Jeho majitel tu však přebýval převážně v době honů na vysokou a černou zvěř. Vrch Karlštejn se zámkem je především znám jako střecha Evropy. Probíhá tu hranice evropského rozvodí. Vodstvo odtud odtéká do Černého a Severního moře. Dokonce se říká, že toto rozvodí prochází přímo po střeše karlštejnského zámku.
7,0 km		Svratka Ve Svratce na náměstí se kříží tři značené turistické cesty – žlutá, zelená a červená. Žlutá značka přichází ze severu ze Svratouchu a spolu se zelenou značkou prochází mezi domy a společně vychází z města jižním směrem. Červená značka přichází ze západu a okolo kostela vede na náměstí, odkud vystoupá nahoru do svahu až ke Karlštejnu. Nejstarší zprávy o Svratce pocházejí z roku 1350, kdy patřila k rychmburskému panství. Již od středověku náležela Svratce všechna městská práva. Původní kostel pocházející z 12. století, který byl postaven v románském slohu byl na konci 14. století přestavěn. Gotická stavba kostela byla v roce 1788 upravena. Při přestavbě se zachovala gotická předsíň a křížová žebrová klenba.
8,0 km		Křížanecké polesí Hluboký převážně smrkový les se rozkládá na zvlněném terénu vymezeném třemi obcemi, Křižánky na východě, Herálcem na západě a Svratkou na severu. S rostoucí výškou přibývá v lese roztroušených kamenů a balvanů, které se postupně mění v malé ostrůvky skalek. Cesta vede převážně do vrchu směrem na jih až přijde k úpatí Devíti skal.
11,0 km		Devět skal 836 m – nejvyšší a nejznámější vrchol Žďárských vrchů. Nahoru se nechá vystoupit po modré značce z Herálce, po žluté ze Svratky, po modré z Křižánek. Jeden z nejhezčích výstupů vede nahoru z Křižánek po modré turistické značce. Cestou budete míjet množství skalek. Nejzajímavější je Bílá skála, která patří mezi nejmohutnější. Opravdu krásnou cestou je přechod celého hřbetu po červené turistické značce, kdy vystoupíte na další tři okolní vrcholy převyšující 800m – Malinskou skálu, Křovinu a Lisovskou skálu. Samotný vrchol Devíti skal je složen z několika rulových skalisek (údajně jich je devět). Jde o jediné skalní město v oblasti. Na nejvyšším vrcholu je vyhlídka s výhledem na sever a východ k Hlinsku. Vrchol a jeho okolí bylo vyhlášeno přírodní památkou. Žlutá cesta tu končí.

Turistická trasa Svratka – Polička

barva značky: červená(směr Polička)
délka trasy: 18,0 km

kilometry	fotografie	zastávka – zajímavost
0,0 km		Svratka Ve Svratce na náměstí se kříží tři značené turistické cesty – žlutá, zelená a červená. Žlutá značka přichází ze severu ze Svratouchu a spolu se zelenou značkou prochází mezi domy a společně vychází z města jižním směrem. Červená značka přichází ze západu a okolo kostela vede na náměstí, odkud vystoupá nahoru do svahu až ke Karlštejnu. Nejstarší zprávy o Svratce pocházejí z roku 1350, kdy patřila k rychmburskému panství. Již od středověku náležela Svratce všechna městská práva. Původní kostel pocházející z 12. století, který byl postaven v románském slohu byl na konci 14. století přestavěn. Gotická stavba kostela byla v roce 1788 upravena. Při přestavbě se zachovala gotická předsíň a křížová žebrová klenba.
3,0 km		Karlštejn Směrem na východ od Svratouchu vede cesta ke Karlštejnu, kde v druhé polovině 18. století dal hrabě Kinský postavit lovecký zámek. Jeho majitel tu však přebýval převážně v době honů na vysokou a černou zvěř. Vrch Karlštejn se zámkem je především znám jako střecha Evropy. Probíhá tu hranice evropského rozvodí. Vodstvo odtud odtéká do Černého a Severního moře. Dokonce se říká, že toto rozvodí prochází přímo po střeše karlštejnského zámku.
7,0 km		Rybenské Perničky Skalní útver v lesním komlpexu, asi 1,5 km západně od obce Pustá Rybná. Leží v nadmořské výšce 748 m. V roco 1980 byl vyhlášen přírodní památkou(7,3 ha). Skalní útvary jsou tvořeny dvěma oddělenými skalními bloky s výškou stěn 16 a 18 metrů. Na vrcholpvé plošině východního z nich jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nich největší z nich má průměr až 60 cm ahloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám“, byla dříve přisuzovan umělý původ akultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
8,5 km		Pustá Rybná Ves při běhu potoka Hlučálu pod nedalekým útvarem Rybenské Perničky. Ve vsi je busta T.G. Masrika , která nebyla nikdy sejmuta. Na místě bývalého dřevěného kostela bl postaven roku1838 empírový. V obci modlitebna katolická i evangelická, na okraji vzácná polygonální stodola.
11,5 km		Lucký Vrch Rulový vrch 739 m n.m., s výhledem na jih a jihozápad do údolí řeky Svratky a na Poličku, na vrcholu je rekreační středisko.
18 km		Polička První zmínka z roku 1167, území „na poličkách“, později trhová obec. Roku 1265 povýšena Přemyslem Otakarem II na královské město. Posléze věnné město českých královen – vdov. Přes poničeni Uhry a Tatary v 15. století si uchovalo středověké půdarys s opevněním a parkány ze 14. století. Řada gotických domů později přestavěna do renesanční podoby. Po velkém požáru v roce 1540 pochází v vnější vzhled domů převážně z 19 století. Ve věži novogotického kostela je rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů. V centru muzeum i výtvarné galerie. Hrob Bohuslava Martinů na starám hřbitově vedle původně gotického, v 16 století přestavěného kostela sv. Michala. Na náměstí badokní radnice, připisovaná F.M.Kaňkovi, mariánský sloup a další barokní plastiky. Za hradbami ojedinělá čtvrť nuzných chaloupek s lepenkovou střechou „Na Bídě“. Polička je rodiště Josefa Václava Justina Michla, hlavní postavou románu Terezy Novákové Drašar.

Turistická trasa Svratka – Luže barva značky: červená(směr Luže)
délka trasy: 34,0 km

kilometry	fotografie	zastávka – zajímavost
0,0 km		Svratka Ve Svratce na náměstí se kříží tři značené turistické cesty – žlutá, zelená a červená. Žlutá značka přichází ze severu ze Svratouchu a spolu se zelenou značkou prochází mezi domy a společně vychází z města jižním směrem. Červená značka přichází ze západu a okolo kostela vede na náměstí, odkud vystoupá nahoru do svahu až ke Karlštejnu. Nejstarší zprávy o Svratce pocházejí z roku 1350, kdy patřila k rychmburskému panství. Již od středověku náležela Svratce všechna městská práva. Původní kostel pocházející z 12. století, který byl postaven v románském slohu byl na konci 14. století přestavěn. Gotická stavba kostela byla v roce 1788 upravena. Při přestavbě se zachovala gotická předsíň a křížová žebrová klenba.
2,5 km		Chlumětín Malá ves poblíž Svratky, nedaleko pramen Chrudimky – Filipovský pramen
5,0 km		Kameničky Připomínaný od roku 1392. Horádské roubené chalupy s bohatou lomenicí. Volékův „Vojtěchův“ kopec se stal mámětem obrazů Antonína Slavíčka,který jimi obec proslavil stejně jako K.V. Rais svým románem Západ. Oba zde mají pamětní desku. Barokní kostel s hrobem faráře Parduse (v Raisově románu Kalousek). Místo četných pobytů našich malířu přelomu století (Herbert Masaryk, Angelo Zeyer, Gustav Macoun, Miloš Jiránek, Otakar Nejedlý, Rudolf Kremlička). Poblíž pramen Chrudimky
8,5km		Dědová V roce 1392 je tato ves patří k rychmburskému panství uváděna jako „ves Dyedova. V roce 1485 je uváděno, Dědová patří ke kladenské rychte. V roce 1698 je uváděno že v Dědové bylo8 sedláků, 7 podruhů a 3 sirotčí rodiny. V roce 1789bylo ve vsi 49 domů. Školní vyučování v Dědově zažalo v roce 1799 a ve druhé polovine 18. století sedle zemědělstvíe v okolí těžila železná ruda. V roce 1833 uvádí Sommer počet domů 83 a pošet obyvatel 470 a dále uvádí, že obyvalelstvo se živí vedle zemědelství domácím předeníma tkavcovstvím. V roce 1843 měla ves 90 bomů a 547 obyvatel. V polovině 19 století se rozvinulave vsi výroba dřevěných hraček.
15,0 km		Krouna Připomínaná 1349 jako Gruna, dochována lidová architektura, horní kostel barokní – evangělistický, dolní pseudogotický – katolický. U barokní fary bývalá roubené škola. Tradiční výroba lidových hraček.
17,5 km		Otradov Obec vznikla v roce 1349 a byla pojmenovaná po majiteli dvora, který se jmenoval Otrada, dvůr se nachází na území dnešni obce v místě Rychty. V Otradově v roce 1786 vznikla jednotřídní škola, která měla vlastní budovu zakoupenou obcí. Kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven v roce 1399, byl původně dřevěný. Po vyhoření byl dělníky z dolu na železnou rudu přestavěn. V roce 1869 žilo v Otradově 599 obyvatel, v roce 1900 – 535, v roce 1930 – 538, v roce 1991 – 317 obyvatel.
25,0 km		Předhradí Připomíná se od roku 1468. Nad říčkou Krounkou gotický hrad Rychmburk ze 13.století, sídlo zdejšího pavství (dnes dům s pečovatelskou službou). Kostel barokní, kazatekna rokoková. Na ná vsi s pamětní deskou na rodáka básníka Adolfa Hejduka.
34,0 km		Luže Obec Luže byla založena na pravém břehu řeky Olšinky (Novohradky, Kamenice), na rozhraní lesnatých výběžků českomoravské vrchoviny a úrodné labské nížiny. Starší osídlení zde existovalo již na počátku 12.století. První zmínky o Luži jako o osadě se datují do roku 1250, kdy vznikla spojením starší osady Kamenicza a nově založeného městečka Luza. V písemných pramenech je první přímá zmínka v roce 1349 v souvislosti s přídělením kostela nově vzniklému biskupství litomyšlskému. Už tehdy byla Luza (Luže) střediskem řemesel, obchodu a zemědělství širokému okolí, což dokazuje listina z roku 1372, hovořící o městečku trhovém. Historie osady je úzce spjata s osudy hradu Košumberka. Nejprve byla Luže s okolními vesnicemi součástí panství v české historii známých pánů z Chlumu a Košumberka, později Slavatů z Chlumu a Košumberka, významných představitelů protestantské šlechty. V polovině 17.století vymírá košumberská větev rodu po meči a panství převzal rod Hieserlů po manželce posledního Slavaty. Roku 1690 byl majetek darován řádu Jezuitů, kteří na něm hospodařili až do zrušení řádu. Posledním majitelem tohoto panství byl bavorský rod Thurn-Taxis, který vlastnil panství až do vzniku samostatné republiky. V prvních desetiletích dvacátého století se na Košumberku konaly tábory lidu.

Turistická trasa Čachnov – Devět skal

barva značky: žlutá
délka trasy:11,0 km

kilometry	fotografie	zastávka – zajímavost
0,0 km		Čachnov Čachnov je nevelká obec ležící uprostřed rozsáhlých lesů svažujících se od jihu k severu. Ze západu sem zasahuje Stará obora, od východu Borovský les a od jihu Bukovina. Čachnovem vede železniční trať, spojující Skuteč s Poličkou. Čachnov je východiště tří značených turistických tras – zelené, žluté a modré. Zelená značka vede západně k prameni Chrudimky, žlutá značka vede jižně do Svratky a modrá vede jihovýchodně ke Karlštejnu.
4,0 km		Chochol Cesta vede jižním směrem hlubokým lesem. Terén prudce stoupá do kopců okolo Svratoucha. Na severovýchodním okraji Svratoucha leží rybník Chochol. Rybník svou rozlohou patří k menším vodním plochám. Písečná pláž na jeho břehu nabízí ve slunečných letních dnech příjemné koupání. Do Chocholu přitéká ze severu potůček Brodek, pramenící v nedalekých lesích. Potůček vytváří v okolních lesích mokré paseky a rašeliniště. Nedaleko rybníku Chochol je i dětský stanový tábor.
5,0 km		Svratouch Turistická značka pokračuje od Chochulu do obce Svratouch. První zpráva o obci Svratouch je datována rokem 1392, kdy patřila obec do panství Rychmburského. Kostel ve Svratouchu byl postaven jako jedna z prvních církevních staveb nekatolického vyznání po vydání Tolerančního patentu. Je to jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem. V roce 1933 byla na místě bývalé zvoničky postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Zajímavou zastavkou u Svratouchu je Karlštejn. Trasa však pokračuje jižně do sousední Svratky.
6,0 km		Karlštejn Směrem na východ od Svratouchu vede cesta ke Karlštejnu, kde v druhé polovině 18. století dal hrabě Kinský postavit lovecký zámek. Jeho majitel tu však přebýval převážně v době honů na vysokou a černou zvěř. Vrch Karlštejn se zámkem je především znám jako střecha Evropy. Probíhá tu hranice evropského rozvodí. Vodstvo odtud odtéká do Černého a Severního moře. Dokonce se říká, že toto rozvodí prochází přímo po střeše karlštejnského zámku.
7,0 km		Svratka Ve Svratce na náměstí se kříží tři značené turistické cesty – žlutá, zelená a červená. Žlutá značka přichází ze severu ze Svratouchu a spolu se zelenou značkou prochází mezi domy a společně vychází z města jižním směrem. Červená značka přichází ze západu a okolo kostela vede na náměstí, odkud vystoupá nahoru do svahu až ke Karlštejnu. Nejstarší zprávy o Svratce pocházejí z roku 1350, kdy patřila k rychmburskému panství. Již od středověku náležela Svratce všechna městská práva. Původní kostel pocházející z 12. století, který byl postaven v románském slohu byl na konci 14. století přestavěn. Gotická stavba kostela byla v roce 1788 upravena. Při přestavbě se zachovala gotická předsíň a křížová žebrová klenba.
8,0 km		Křížanecké polesí Hluboký převážně smrkový les se rozkládá na zvlněném terénu vymezeném třemi obcemi, Křižánky na východě, Herálcem na západě a Svratkou na severu. S rostoucí výškou přibývá v lese roztroušených kamenů a balvanů, které se postupně mění v malé ostrůvky skalek. Cesta vede převážně do vrchu směrem na jih až přijde k úpatí Devíti skal.
11,0 km		Devět skal 836 m – nejvyšší a nejznámější vrchol Žďárských vrchů. Nahoru se nechá vystoupit po modré značce z Herálce, po žluté ze Svratky, po modré z Křižánek. Jeden z nejhezčích výstupů vede nahoru z Křižánek po modré turistické značce. Cestou budete míjet množství skalek. Nejzajímavější je Bílá skála, která patří mezi nejmohutnější. Opravdu krásnou cestou je přechod celého hřbetu po červené turistické značce, kdy vystoupíte na další tři okolní vrcholy převyšující 800m – Malinskou skálu, Křovinu a Lisovskou skálu. Samotný vrchol Devíti skal je složen z několika rulových skalisek (údajně jich je devět). Jde o jediné skalní město v oblasti. Na nejvyšším vrcholu je vyhlídka s výhledem na sever a východ k Hlinsku. Vrchol a jeho okolí bylo vyhlášeno přírodní památkou. Žlutá cesta tu končí.

Turistická trasa Čachnov – Hlinsko

barva značky: modrá
délka trasy: 30,0 km

kilometry	fotografie	zastávka – zajímavost
0,0 km		Čachnov Čachnov je nevelká obec ležící uprostřed rozsáhlých lesů svažujících se od jihu k severu. Ze západu sem zasahuje Stará obora, od východu Borovský les a od jihu Bukovina. Čachnovem vede železniční trať, spojující Skuteč s Poličkou. Čachnov je východiště tří značených turistických tras – zelené, žluté a modré. Zelená značka vede západně k prameni Chrudimky, žlutá značka vede jižně do Svratky a modrá vede jihovýchodně ke Karlštejnu.
5,0 km		Karštejn Směrem na východ od Svratouchu vede cesta ke Karlštejnu, kde v druhé polovině 18. století dal hrabě Kinský postavit lovecký zámek. Jeho majitel tu však přebýval převážně v době honů na vysokou a černou zvěř. Vrch Karlštejn se zámkem je především znám jako střecha Evropy. Probíhá tu hranice evropského rozvodí. Vodstvo odtud odtéká do Černého a Severního moře. Dokonce se říká, že toto rozvodí prochází přímo po střeše karlštejnského zámku.
7,0 km		Zkamenělý zámek Skalní útvar v lesním komplexu, asi 1 km východně od Svratky. Nachází se v nadmořské výšce 765 metrů. V roce 1977 byl vyhlášen přírodní památkou.(2,97ha). V 6.-8. sloletí zde bylo slovanské hradiště, zachovány zbytky příkopů a valů. Archeologické nálezi svědčí i o přechodném využívání skal k úkrytu ještě ve středověku.
10,0 km		Milovské Perničky Skalní útvary tvoří skupina tří větších a dvou menších bloků, stupňovitě odsazených ve svahu do údolí řeky Svratky. Nejmohutnější Potradní skála dosahuje výšky 25m. Na temenech skal se zvětráváním vytvořili skalní mísy, lidově „perničky“, jimž byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Podchyceno bylo celkem 11 mís o průměru 20-87cm a hloubce 6-30cm. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.
12,0 km		Čtyři Palice Rulové skalní útvary modelované zrazivým zvětráváním a obklopené balvanovitými sutěmi se zachovanými lestními porosty v nadmořské výšce 732 m.n.m. Skalní vrcholy ve tvaru hlav, krásný výhled na JZ-Z, cvičné horolezecké terény. Přírodní rezervace (37,3ha).
15,0 km		Křižánky První zmínky se tradují od roku 1392. Horácká táhla ves s lidovou architekturou, rozloženou po obou březích Svratky, dělící obecna na České a Moravské Křižánky. Zde se objevily v roce 1886 první lyže(tehdy ski), dovezené z Finska a proclené jako pádla. Malířská tradice reprezentovaná Cínou Jelínkem, Janem Šírem a Janem Štursou. V budově školy se každoročně pořádají výstavy výtvarných umělců.
18,0 km		Děvět Skal Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů 836 m.n.m., s pásmem vrcholových skal, chráněný přírodní výtvot s omezenou horolezeckou čiností. Přírodní památkou vyhlášenov roce 1976.
22,0 km		Herálec Roubené chalupy horáckého typu, v rekonstrukci monumentální starobylá rychta s nevšední vstupní alejí. Kostel klasicistní. Obec připomínanároku 1892, původně česká a moravská část, dělaná řekou Svratkou, později sloučena. Výchozí mísko na Žákovu horu k prameni Svratky.
30,0 km		Hlinsko První zmínka roku 1073 – tehdy osada Hlína. Ve 13. století nalevém břehu Chrudimky založeno Hlinsko, od roku 1834 město. V centru uchovaná řemeslnická osada Betlém, dnes skanzen, na konci rodný dům sochaře Karla Lidického. Jedno z nejstarších muzeí v Čechách( z roku 1834). Každoroční výstavy profesionálních umělců v prostorách Komorního divadla Výtvarné Hlinecko. Dále galerie výtvarných umělců. Na náměstí barokní radnice. 5km za městem směrem na Trhovou Kamenici na Veselém kopci skanzen lidového stavitelství, řemesel a techniky, poblíž opuštěný starý židovský hřbitov.